Luzern - nejvýznamnější památky

Kapličkový most

Luzern

Most přes řeku Reuss se stal součástí městského opevnění, přiléhá k němu i kruhová vodní stavba věže, připomínající kapli. Díky ní dostává název Kapellbrücke. Věž plnila různé funkce, jednou sloužila jako vězení, jindy jako archív a jeden čas přebrala roli i městské pokladnice.

Je to dřevěný most pro pěší, který šikmo překračuje řeku Reuss u jejího výtoku z jezera. Je asi 170 metrů dlouhý a byl postaven původně v r. 1333. Bylo zde 112 maleb na dřevě otevřeného krovu, dílo umělce ze 17. st. Hanse Wängmanna a jeho syna Hanse Ulricha. Malby zobrazovaly historii města. Malby byly restaurovány v l. 1944 - 1945. Když most v r. 1993 vyhořel, staré malby byly navždy nenávratně ztraceny. Nová výzdoba je na švýcarské poměry velmi revoluční. Stejně jako předcházející malby zobrazují i tato díla historické události země. Často se vyznačují lehkou ironií, humorem, nadsázkou, jež vyjadřují i slabiny Švýcarů. Pojetí je zcela moderní. Např. cyklus Vstup Švýcarska do Evropského společenství – akt byl spojen s dlouhotrvajícími debatami a spory – vyvolá úsměv na tváři podobně jako ironický pohled na občas hektický současný život Švýcarska. Součástí mostu je zastřešená Vodní věž, postavená kolem r. 1300 jako součást hradeb. Kdysi sloužila jako vězení, mučírna, pokladnice města a archiv, nyní v ní sídlí Asociace dělostřeleckých veteránů. V srpnu 1993 most úplně shořel, zachována zůstala jen Vodní věž. Během několika měsíců byl ale rekonstruován a 14. dubna 1994 znovu zpřístupněn veřejnosti.

Kostel sv. Petra

Stojí proti Kapličkovému mostu . Původní kostel byl postaven se založením města v r. 1178, ale pro škody způsobené stářím musel být v 18. st. přestavěn Nárožní budova s kulatou věží je dřívější sídlo vznešené městské rodiny Guilgenů. Byla postavena na začátku 16. st. Pokračuje se po nábřeží po Schweizerhofquai a ulicí Leodegarstrasse.

Radnice

Stará radnice byla postavena v l. 1602 - 1606 na ruinách dřívější radnice, která se stářím zřítila. Je příkladem skloubení místního stylu a italské renesance. Sochy, které ji zdobí, jsou os italského sochaře Antona Isenmanna. V severozápadním nároží je série měr, které používali místní obchodníci ve středověku.

Katedrála sv. Legera

Je to nejvýznamnější kostel ve městě, zasvěcený luzernskému patronu sv. Leodegarovi. Původní kostel byl postaven v první polovině 8. st., druhý kostel byl postaven na jeho ruinách ve 14.st. Byl však téměř kompletně zničen při velkém požáru v r. 1633. Zbyly pouze dvě špičaté gotické věže. Nová stavba začala v r. 1634 ve stylu pozdní renesance podle plánů mnicha-architekta Jacoba Kurrera. Celá výzdoba kostela je dílem Niklause Gaislera. V kostele je působivé umístění místa pro pěvecký sbor ve střední lodi s kovovým ohrazením. Vzácná je vyřezávaná kazatelna a křesla v chóru z r. 1639. Kostelní varhany ze 17.st. jsou považovány za jedny z nejkrásnějších svého druhu. Mají 2832 píšťal. Zajímavých je také 13 vyřezávaných oltářů. Vedle stojí moderní hřbitov významných osobností.

Lví památník

Je nepochybně nejznámějším symbolem Luzernu. V malé zahradě je umístěno to, co americký spisovatel Mark Twain nazval „nejsmutnějším a nejdojemnějším kusem kamene na světě“. Je to památník vojákům švýcarských gard francouzského krále Ludvíka XVI., kteří byli zabiti revolucionáři v srpnu 1792 v Tuilerijských zahradách v Paříži. Masakr tehdy otřásl celým Švýcarskem. Památník vytvořil v r. 1821 sochař Lukas Ahorn podle návrhu dánského sochaře Bertela Thorwaldsena. Devět metrů dlouhá plastika umírajícího lva chrnícího štít s francouzskou lilií připomíná hrdinskou smrt vojáků švýcarské gardy. Památník je vytesán z pískovce.

Ledovcový park

Nad Lvím památníkem se nachází jedinečné muzeum Ledovcový park. V r. 1872 zde byly objeveny díry zvané obří hrnce, které jsou výsledkem pomalého působení vody na ledovec Russe, který kdysi pokrýval celé území. Bylo zde objeveno 32 hrnců, z nichž nejhlubší dosahuje hloubky 9 metrů s průměrem 7,5 metru. V muzeu jsou také vystaveny např. miniatury typických švýcarských domů, zkameněliny, plastická mapa Švýcarska z r. 1762, nábytek a předměty ze starého Luzernu.

Hradby

Zvedají se nad Museggskými kopci, celkem mají devět věží. Je to jedna z nejpůsobivějších památek Luzernu. Dochovaly se v délce 870 metrů. Opevnění bylo poprvé postaveno ve 14. st. a bylo posíleno a zvýšeno v r. 1408. První věž se jmenuje Dächliturm. Následuje Větrná věž, Prašná věž a Ochranná věž. Věž Zytt je jedna z nejstarších věží s hodinami. Hodinové stroje byly zhotoveny kolem r. 1400. Strážní věž je vysoká 9 metrů. Její první verze byla zničena výbuchem střelného prachu v r. 1701. Věž Luegisland je první a nejstarší věží a přehlíží okolní prostor z výšky 53 metrů. Následuje Männliturm s otevřenou pozorovatelnou na vrcholu a Nülliturm, která je 30 metrů vysoká a má zdi tlusté 180 centimetrů.

Mlýnský most

Je to druhý krytý luzernský most. Byl postaven na začátku 15.st. a renovován v 19. st. V polovině 16.st. byla přidána malá modlitebna a v l. 1626 - 1635 byl vyzdoben malbami na dřevě. Pokračuje se přes Mühlenplatz, Kramgasse, Weinmarkt - nejstarší uzavřené náměstí s pěknými zdobenými měšťanskými domy na Kornmarkt.

Jezuitský kostel

Ve Švýcarsku je to jeden z prvních příkladů zvláštního stylu zvaného jezuitské baroko. Byl postaven v l. 1666 - 1677 architektem Christophem Voglerem. Věže kostela byly postaveny až koncem 19. st. Kostel má rokokovou výzdobu z r. 1750. Nad chórem je Ukřižování z 1. pol. 15. st. Kazatelna je z r. 1628 v manýristickém slohu, nad oltářem je původní gotická klenba. Postranní kaple sv. Antonína má štukový strop ze 16. st.